Flies Are Spies From Hell rozhodně patří mezi to dlouhodobě nejzajímavější z britského post-rocku. Průlom přišel už s EP Mountain Language – unikátní melodické postupy, naléhavost a dynamika jejich skladeb nás uhranuly natolik, že jsme se rozhodli začít s pořádáním koncertů a v roce 2011 jsme Flies poprvé pozvali do Prahy. Tehdy zrovna vydávali první LP pod názvem Red Eyes Unravelling, které pro kapelu znamenalo velký zvukový a muzikantský posun. Letos přijedou již potřetí, již jako zkušení harcovníci, a i tentokrát přivezou nové album, které se jmenuje Underdog Underfoot. Styl Flies se v jádru příliš nezměnil – stále mu dominují výrazné kytarové vyhrávky podpořené klávesami a energický výkon celé kapely, který je samozřejmě nejvíce působivý naživo. Od nezajímavých post-rockových rutinérů je odlišují i typicky monumentální melodie, které jen tak z hlavy nedostanete – nová skladba „Beg For Sleep“ v tomhle ohledu funguje stejně dobře jako stará hitovka „Mountain Language“. Obecně jsou nové skladby muzikantky sofistikovanější, zvukově a dynamicky více promyšlené, o něco zádumčivější, ale zůstalo v nich to, co dělá Flies nezaměnitelnými – lehkost, nadhled a neuvěřitelná euforie z hraní naživo, a to jak pro kapelu, tak pro publikum, které na jejich koncertech bývá extatické.
Před Flies zahraje kapela, která představuje v určitém ohledu jejich protipól. Ani ne tak žánrově, jako spíše přístupem a náladou – oproti sice melancholickým, ale celkově pozitivně laděným Flies se s psychedelickou sebrankou Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip ponoříme do temnějších studen lidského bytí. Tato čtveřice se neprezentuje jako seskupení lidí-muzikantů, ale jako odlidštěný soubor archetypů. Hutný, syrový řev kytary, jejíž zvuk pálí jako uhlíky v podsvětní říši, doplňují psychotické vzlyky její kvílející sestry z předpeklí; tvrdá, stoická basa je jako železobetonový val, na němž se odehrává rej duchů, a občas se zatřpytí hypnotická flétna jakožto záblesk hudby sfér, přičemž dusání dýmem zastřených bicích se pohybuje nepředvídatelným směrem – chvíli se sune dopředu jako neúprosný válečný marš, aby se na moment zastavilo v duchu poklidné meditace a nakonec skončilo v nevyhnutelném miasmatickém chaosu.
Klasickou trojici doplní Michael Zimmel. Jeho hudba je kombinací různých post-žánrů. Ať už rocku, metalu či math coru. Což může znít jako oposlouchaná kombinace, ale v živém podání tohoto hudebníka tomu tak není. Vše totiž hraje sám. Jeden muž a mnoho strojů. Chvílemi jeho koncerty připomínají známou scénu z Metropole Fritze Langa. Člověk obsluhující příliš mnoho mechanismů najednou, které sice fungují, ale nikoliv samy o sobě, potřebují lidský element, který jim dává smysl a kontroluje je. Množství strojů je však příliš velké na to, aby je ukontroloval jediný člověk. Proto se neustále ocitají na pokraji chaosu a potenciální exploze. Ta ve filmu přišla, jak tomu bude v Chapeau nevíme.
8. dubna tedy v Chapeau proběhne očistný psychedelický rituál s Olafem Olafsonnem a jeho Big Bad Tripem, následovaný čirou extází, kterou vám přesně nadávkují v Praze již dobře známí Flies Are Spies From Hell.
Flies Are Spies From Hell
fliesarespiesfromhell.bandcamp.com
www.facebook.com
Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip
bigbadtrip.bandcamp.com
www.facebook.com
Michael Zimmel
michaelzimmel.bandcamp.com
www.facebook.com