VLadimír Mišík a ETC

Na narozeninovém koncertu Vladimíra Mišíka a ETC doprovodí i J. Marshall & AABAND.

Když před mnoha lety začali někteří z přátel Vladimíra Mišíka používat před jeho jménem, ??podle jeho samého více méně z recese, slovo "legenda", málokdo z nich tehdy asi tušil, že se Vladimír Mišík za svého života tou legendou skutečně stane. V březnu tohoto roku se Vladimír dožívá 70-ti let a toto své životní jubileum přijede oslavit koncertem i do Klubu Na Rampě. Vystupuje tu pravidelně, společně jsme oslavili i 40. narozeniny jednoho z nejzásadnějších alb v české rockové historii, kterým je Kuře v hodinkách i 40 let kapely ETC (1974 – 2014), kdy se kromě současné sestavy na podiu objevili i Stanislav „Klásek“ Kubeš, Vladimír „Guma“ Kulhánek a Jaroslav „Olin“ Nejezchleba.

Vladimír Mišík se narodil 8. března 1947 v Praze do rodiny Slovenky a amerického armádního důstojníka, což v té době jednoznačně předznamenalo jeho dětství. Po odchodu amerických vojsk vyrůstal s maminkou sám a v náročných letech puberty začal přirozeně inklinovat k umění a především k poezii a hudbě. Už při studiu na učilišti (obor umělecký řezbář - truhlář) začal hrát a později zpívat - na škole v kapele Uragán, kde hrál na bicí, skoro však pochopil že jeho místo bude spíše u mikrofonu. Když se seznámil s nedávno zesnulým fenomenálním kytaristou Radimem Hladíkem, vzešla z toho jejich spolupráce ve skupině Komety, kterou později oba opustili a založili dodnes známou a oceňovanou kapelu Matadors. To už pro Vláďu hudba byla vším a začal se jí věnovat profesionálně. Postupně hrál, zpíval a vystupoval s různými kapelami, za všechny zmiňme Orchestr Karla Duby, New Force (traduje se, že odehráli jediný koncert), George & The Beathovens a na konci roku 1968 založil spolu s Radimem Hladíkem legendární kapelu Blue Effect. V roce 1970 vydali desku Meditace, po jejím vydání však byl Vladimír z kapely "odejit" a hledal nové útočiště. Tím se pro něj stala kapela Flamengo, se kterou vydal jednu z kultovních desek československého bigbeatu a rocku Kuře v hodinkách, která i po více než čtyřech desetiletích oslovuje stále nové posluchače. V těch letech byla přelomová nejen po hudební stránce, ale především nebývalým spojením rockové hudby a poezie. Texty na desku napsal Josef Kainar a pro Vláďu to mimo jiné přineslo poznání, že toto spojení neskutečně krásné funguje. Během celé své hudební kariéry pak již nadále sahal, kromě svých vlastních, jen po textech vynikajících básníků a textařů ??(Josef Kainar, Václav Hrábě, Jiří Dědeček, Pavel Kopta, Hynek Žalčík, Pavel Šrut a jiní) a spojení osobité a invenční hudby a skvělých textů se stalo jedním z poznávacích znaků jeho tvorby.Skupina Flamengo se stihla rozpadnout ještě před vyjitím alba (1972) a po příležitostných angažmá v polovině 70-tých let Vláďa založil skupinu ETC .. se kterou (s různými personálními změnami) koncertuje dodnes. V osmdesátých letech v dobách normalizace se Vladimír Mišík postupně stal personou non grata a různá omezení a nesmyslné administrativní překážky nakonec vyústily do zákazu činnosti, jak bylo tehdy uvedeno v oficiálních dokumentech "až do úplného zapomnění". To pro profesionálního hudebníka, živícího navíc i rodinu, znamenalo velmi těžké a komplikované období. Úplný zákaz činnosti trval naštěstí "jen" něco přes dva roky, pak se postupně začal Vláďa na pódia vracet nejdříve prostřednictvím akustického uskupení Čundrgrund (CDG) s proměnlivou sestavou hudebníků (hrávali v něm mimo jiné spolu s ním Vl.Merta, Jan Hrubý, Olin Nejezchleba, Ondřej Konrád a další) a dostalo se mu vřelého přijetí od publika.Dnes víme, že k úplnému zapomenutí už naštěstí nikdy nedojde - Vladimír Mišík má své nezaměnitelné a nezapomenutelné místo mezi legendami československého rocku a bigbeatu. A nejen tam - čeští astronomové totiž po něm pojmenovali nově objevenou planetu, tak si jen přejme, aby dlouho nerušeně kroužila v naší galaxii.